Qi Men Hung, čaj, se kterým se ve většině anglicky mluvících zemí můžeme setkat také pod názvem Keemun, proslul nejenom jako vůbec nejslavnější z čínských červených čajů, ale stejně tak jako druh čaje, který je dnes neodmyslitelnou součástí nabídky čajů během tradiční anglické snídaně. Bez šálku Qi Men Hungu si tak dnes své probuzení do nového dne nedokáží představit miliony anglických gentlemanů, kteří už sami o sobě dokáží zajistit odbyt tohoto čaje zřejmě už navěky.
Přestože drtivá většina poučených pijáků čaje pocházejících ze západního světa již své zkušenosti s tímto čajem má, a sahá tak po něm v pomyslných regálech internetových koloniálů čajem v podstatě najisto, přesto se někdy můžeme setkat s určitými nejasnostmi, které kolem tohoto čaje přítomného v seznamu deseti nejlepších čajů Číny panují dodnes.
Kámen úrazu je přitom možné spatřovat právě v onom označení kategorie, do které jej řadíme, jíž je červený čaj. Stejně tak je totiž můžeme vidět jméno tohoto čajového zázraku pod štítkem čaje černého. Jak je tomu tedy ve skutečnosti? Jsou chvíle strávené nad voňavým šálkem Qi Men Hungu posezením u čaje červeného nebo černého?
Hned na začátek musíme říci, že veškeré nejistoty jsou tady plodem nedorozumění nebo přesněji zmatení jazyků. Na území Číny totiž o celé této kategorii čaje sice skutečně hovoříme jako čaji červeném, ale ta stejná skupina je zároveň na Západ od Číny pro změnu označována jako čaj černý. Právě proto se také o čaji Qi Men Hung někdy mluví jako o červeném, zatímco jindy má pro změnu jít o černý čaj. Ve skutečnosti je ale samozřejmě Qi Men Hung jenom jeden, a otázka jeho širšího barevného zařazení tak vždy jednoduše vychází z toho, zda se třídění čajů podle daného zdroje zakládá na pramenech a pojetí z Číny či jde naopak o informace západního střihu. Pokud jste tak někdy tápali, po které variantě Qi Men Hung sáhnout, můžeme vás ujistit, že existuje vždy jenom jedna jediná.
Samotný čaj Qi Men Hung (Keemun) přitom patří spíše mezi ty mladší čaje, a s trochou nadsázky je tak možné říci, že jeho vlastní dějiny jsou možná stejně tak dlouhé jako historie tohoto zmatení provázejícího jeho jméno. Qi Men Hung ve své dnešní podobě byl totiž vůbec poprvé vyprodukován až na začátku poslední čtvrtiny devatenáctého století, a to vědcem a zároveň vynikajícím odborníkem na otázky čaje, známým jako Yu Qianchen.
Ten se jednoho dne vydal na podrobnou výzkumnou cestu po provincii Fujian, kde před ním ležel jediný úkol. Co nejpečlivěji a do nejmenších detailů prozkoumat a zaznamenat zdejší tradiční metody výroby červeného /nebo chcete-li černého/ čaje. Po svém návratu do Anhui se potom rozhodl nově získané tradiční postupy co nejvěrněji použít při získávání čaje z lokálních druhů čajovníků, ze kterých se do té doby získával především zelený čaj. Veškeré úsilí Yu Qianchena nakonec bylo korunováno úspěchem. Podařilo se mu prostřednictvím neobvyklého spojení přijít s úplně novým druhem čaje, kdy během jeho zpracování podobně jako u mnoha zelených čajů čerstvě sklizené čajové lístky hněteme do podoby tenkých jehliček. Nový čaj se velice brzy po svém objevu rychle rozšířil také na Západ, kde se stal velice populárním.
V českém překladu je možné Qi Men Hung nazvat Červeným čajem z Velké Brány, kteréžto pojmenování je založeno na původním jménu kraje, odkud pochází. Qi Men totiž můžeme najít v blízkosti Žlutých hor, které jsou jednou z nejvýznamnějších čajových oblastí světa.
Na závěr ještě dodejme, že zatímco v evropských zemích se tento druhu čaje často popíjí spolu s mlékem a oslazený, v Číně naopak dávají přednost jeho vychutnávání bez přítomnosti jakýchkoliv dalších ingrediencí. Právě tak totiž může plně vyniknout jeho medové aroma.
